Vlny veder

Abnormálně horké počasí v létě je často označováno jako vlna veder (horká vlna, anglicky heat wave). V extrémních případech mohou trvat až několik týdnů se závažnými dopady na přírodní prostředí i lidskou společnost. Je prokázán vztah mezi velmi vysokými teplotami a zvýšenou nemocností i úmrtností. Během vln veder rovněž dochází k rychlému rozvoji sucha, které je hlavním stresorem pro zemědělské plodiny, lesy i volně žijící zvířata.

Vlny veder jsou vázány na specifické rozložení tlakových útvarů, které podporuje příliv velmi teplého vzduchu z jižního či východního směru a prohřívání zemského povrchu slunečním zářením za jasných dnů. Související nedostatek vody v krajině má tendenci vlny veder ještě více umocňovat z důvodu sníženého ochlazovacího efektu výparu.

Změny četnosti a intenzity vln veder je jedním z nejnápadnějších projevů změny klimatu. Podle mnoha studií došlo (nejen) na Evropském kontinentu k nárůstu extremity vln veder (viz obrázek níže).

var_plot.png

Sezonní počet horkých dnů (šedě) a celková délka a extremita vln veder (červeně) v Evropě v období 1950–2022. Upraveno podle studie Lhotka a Kyselý (2022).

 

Výrazné vlny veder z nedávné doby téměř úplně překreslily mapu rekordních vlny veder pro jednotlivá místa v Evropě. Podrobnější vyhodnocení ukázalo, že 83 % plochy evropského kontinentu a přilehlých moří zaznamenalo rekordní vlnu veder v posledních dvou desetiletích, zejména kvůli mimořádným událostem z let 2003, 2010, 2015, 2018 a 2021 (viz obrázek níže).

 fig_5.png

Mapa rekordních vln veder pro jednotlivá místa v Evropě pro (A) období 1950–2002 a (B) 1950–2022.

 

V období 1950–2022 jsme analyzovali celkem 54 jednotlivých vln veder. Jejich prostorová pole teplotních odchylek jsou znázorněna na obrázcích níže. Uveden je i datum jejich počátku a doba trvání.

 

1950–1959

 1952-07-01_8D.png1954-07-05_7D.png1955-08-14_12D.png1957-07-29_8D.png

1960–1969

1960-07-25_7D.png1963-08-01_8D.png

1970–1979

1972-06-27_18D.png1972-08-04_9D.png1973-07-02_7D.png1975-08-03_9D.png1976-06-25_11D.png1976-08-20_8D.png

1980–1989

1982-08-01_7D.png1983-07-25_7D.png1987-07-20_8D.png1989-07-19_7D.png

1990–1999

1994-07-24_14D.png1995-08-15_12D.png1997-08-08_15D.png1998-08-01_12D.png

2000–2009

2000-08-19_7D.png2001-07-15_15D.png2002-08-15_10D.png2003-07-13_44D.png2003-08-29_7D.png2004-07-30_19D.png2006-07-05_8D.png2006-07-16_16D.png2007-07-16_11D.png2008-07-24_9D.png

2010–2019

2010-07-08_45D.png2012-07-20_12D.png2012-08-05_7D.png2012-08-17_11D.png2013-07-27_14D.png2014-07-07_8D.png2014-07-18_25D.png2015-06-30_9D.png2015-07-16_32D.png2016-07-15_10D.png2016-08-14_14D.png2017-08-01_13D.png2018-06-27_7D.png2018-07-11_31D.png2019-06-25_7D.png2019-07-22_9D.png

2020–současnost (do roku 2022)

2020-07-26_8D.png2020-08-06_8D.png2020-08-16_7D.png2021-06-19_60D.png2022-06-25_9D.png2022-07-11_17D.png2022-07-11_17D.png2022-08-23_9D.png

 

Metodika a další informace jsou obsaženy v odborném článku:

Lhotka, O., & Kyselý, J. (2022). The 2021 European heat wave in the context of past major heat waves. Earth and Space Science, 9, e2022EA002567. https://doi.org/10.1029/2022EA002567