Vlny veder
Vlny veder (horké vlny, anglicky heat waves) jsou několikadenní události spjaté s abnormálně horkým počasím v létě. Tyto události mají závažné dopady na přírodní prostředí i lidskou společnost, mezi které patří zvýšená nemocnost a úmrtnost, stres pro hospodářská i volně žijící zvířata, poškození zemědělských plodin, šíření škůdců a nadměrná spotřeba elektrické energie pro potřeby chlazení. Například během extrémně horkého léta v roce 2003 ve Francii bylo zaznamenáno desetitisíce úmrtí z horka, snížené výnosy zemědělských plodin, nižší produktivita rostlin a rekordní ústup ledovců v Alpách. Výskyt vln veder může mít na svědomí:
1) Příliv velmi teplého vzduchu z jižního či východního směru
2) Prohřívání zemského povrchu slunečním zářením za jasných dnů
3) Nedostatek vody v krajině a s ním související snížený ochlazovací efekt výparu
Přičemž nejsilnější vlny veder jsou většinou způsobeny dlouhotrvajícím společným působením těchto tří faktorů.
Proměnlivost vln veder:
Nárůst extremity vln veder je jedním z projevů současné globální změny klimatu. Z pohledu sezonní extremity těchto událostí lze jako nejvýraznější ve střední Evropě považovat roky 1994, 2003, 2006, 2013 a 2015. Zvláště rok 2015 výrazně převyšuje ostatní (viz obrázek níže).
Sezonní extremity vln veder ve střední Evropě v období 1950–2016 (sloupce). Černá čára značí pětiletý klouzavý průměr.
V tomto roce byly zaznamenány čtyři vlny veder. Nejdelší z nich trvala 13 dní v období od 3. srpna do 15. srpna a poslední čtvrtá vlna veder skončila až 1. září. Jedná se o jedinou událost, jejíž část se vyskytla mimo klimatologické letní období trvající od začátku června do konce srpna (viz tabulka níže).
Tabulka charakteristik jednotlivých horkých vln.
rok |
období |
extremita [°C] |
délka [dny] |
intenzita [°C] |
plošné pokrytí [%] |
teplotní odchylky |
tlakové pole |
výška hladiny 500 hPa |
1952 |
1.7. - 5.7. |
10.9 |
5 |
8.0 |
77 |
|||
1952 |
12.8. - 15.8. |
11.2 |
4 |
7.0 |
82 |
|||
1957 |
4.7. - 8.7. |
17.1 |
5 |
8.6 |
68 |
|||
1959 |
9.7. - 12.7. |
12.0 |
4 |
8.7 |
93 |
|||
1963 |
23.7. - 25.7. |
6.1 |
3 |
7.3 |
73 |
|||
1963 |
2.8. - 4.8. |
7.3 |
3 |
6.6 |
51 |
|||
1964 |
18.7. - 21.7. |
5.7 |
4 |
6.0 |
37 |
|||
1969 |
24.7. - 28.7. |
5.7 |
5 |
5.0 |
60 |
|||
1972 |
17.7. - 21.7. |
4.0 |
5 |
4.4 |
52 |
|||
1974 |
15.8. - 17.8. |
7.4 |
3 |
5.8 |
76 |
|||
1976 |
16.7. - 19.7. |
7.8 |
4 |
6.8 |
70 |
|||
1982 |
3.7. - 5.7. |
2.8 |
3 |
4.5 |
46 |
|||
1983 |
17.7. - 19.7. |
4.5 |
3 |
5.1 |
36 |
|||
1983 |
26.7. - 28.7. |
8.5 |
3 |
9.3 |
50 |
|||
1984 |
10.7. - 12.7. |
6.4 |
3 |
7.4 |
36 |
|||
1992 |
30.7. - 3.8. |
6.2 |
5 |
4.7 |
47 |
|||
1992 |
6.8. - 10.8. |
16.8 |
5 |
9.1 |
97 |
|||
1994 |
26.6. - 29.6. |
6.7 |
4 |
5.2 |
72 |
|||
1994 |
22.7. - 6.8. |
41.5 |
16 |
8.0 |
100 |
|||
1995 |
9.7. - 11.7. |
4.2 |
3 |
4.9 |
46 |
|||
2000 |
6.6. - 8.6. |
8.8 |
3 |
7.0 |
54 |
|||
2002 |
18.6. - 20.6. |
5.1 |
3 |
7.8 |
42 |
|||
2003 |
20.7. - 22.7. |
4.6 |
3 |
6.8 |
27 |
|||
2003 |
2.8. - 10.8. |
18.7 |
9 |
8.4 |
78 |
|||
2003 |
12.8. - 14.8. |
9.2 |
3 |
8.9 |
39 |
|||
2006 |
11.7. - 13.7. |
3.3 |
3 |
4.5 |
48 |
|||
2006 |
18.7. - 28.7. |
27.0 |
11 |
8.1 |
100 |
|||
2007 |
14.7. - 17.7. |
12.6 |
4 |
8.3 |
100 |
|||
2010 |
9.7. - 17.8. |
20.2 |
9 |
7.8 |
100 |
|||
2011 |
22.8. - 24.8. |
4.9 |
3 |
5.9 |
52 |
|||
2012 |
19.8. - 21.8. |
8.9 |
3 |
8.7 |
61 |
|||
2013 |
18.6. - 20.6. |
8.0 |
3 |
6.0 |
75 |
|||
2013 |
26.7. - 28.7. |
9.8 |
3 |
7.7 |
76 |
|||
2013 |
2.8. - 8.8. |
17.5 |
7 |
8.3 |
61 |
|||
2014 |
8.6. - 10.6. |
6.0 |
3 |
6.0 |
69 |
|||
2015 |
2.7. - 7.7. |
17.1 |
6 |
8.9 |
97 |
|||
2015 |
17.7. - 19.7. |
7.3 |
3 |
7.0 |
59 |
|||
2015 |
3.8. - 15.8. |
40.1 |
13 |
9.5 |
93 |
|||
2015 |
30.8. - 1.9. |
9.9 |
3 |
6.8 |
74 |
|||
2016 |
23.6. - 25.6. |
6.2 |
3 |
5.3 |
53 |
|||
2016 |
26.8. - 28.8. |
4.5 |
3 |
6.9 |
46 |
Extremita: součet všech kladných odchylek od 90% kvantilu z jejich letního rozdělení ve střední Evropě po celou dobu trvání vlny veder, vážený počtem uzlových (gridových) bodů ve střední Evropě.
Délka: počet dní, po které vlna veder trvala.
Intenzita: největší zaznamenaná odchylka denní maximální teploty vzduchu od 90% kvantilu během vlny veder.
Plošné pokrytí: míra zasaženého území vlnou veder ve střední Evropě.
Metodika:
Data pro analýzu byly čerpány z databáze E-OBS. Za vlnu veder je pro potřeby této databáze považováno alespoň třídenní období po sobě jdoucích horkých dní. Horký den nastává, pokud průměr odchylek denní maximální teploty vzduchu od 90% kvantilu z jejího letního rozdělení je ve střední Evropě kladný. 90% kvantil je počítán pro období 1981–2010 a střední Evropa je definována na základě obrázku níže.
Vymezení střední Evropy a 90% kvantil maximální denní teploty vzduchu z jejího letního rozdělení.