Vlny veder

 

Vlny veder (horké vlny, anglicky heat waves) jsou několikadenní události spjaté s abnormálně horkým počasím v létě. Tyto události mají závažné dopady na přírodní prostředí i lidskou společnost, mezi které patří zvýšená nemocnost a úmrtnost, stres pro hospodářská i volně žijící zvířata, poškození zemědělských plodin, šíření škůdců a nadměrná spotřeba elektrické energie pro potřeby chlazení. Například během extrémně horkého léta v roce 2003 ve Francii bylo zaznamenáno desetitisíce úmrtí z horka, snížené výnosy zemědělských plodin, nižší produktivita rostlin a rekordní ústup ledovců v Alpách. Výskyt vln veder může mít na svědomí:

 

1) Příliv velmi teplého vzduchu z jižního či východního směru

2) Prohřívání zemského povrchu slunečním zářením za jasných dnů

3) Nedostatek vody v krajině a s ním související snížený ochlazovací efekt výparu

 

Přičemž nejsilnější vlny veder jsou většinou způsobeny dlouhotrvajícím společným působením těchto tří faktorů.

 

Proměnlivost vln veder:

Nárůst extremity vln veder je jedním z projevů současné globální změny klimatu. Z pohledu sezonní extremity těchto událostí lze jako nejvýraznější ve střední Evropě považovat roky 1994, 2003, 2006, 2013 a 2015. Zvláště rok 2015 výrazně převyšuje ostatní (viz obrázek níže).

 

Sezonní extremity vln veder ve střední Evropě v období 1950–2016 (sloupce). Černá čára značí pětiletý klouzavý průměr.

 

V tomto roce byly zaznamenány čtyři vlny veder. Nejdelší z nich trvala 13 dní v období od 3. srpna do 15. srpna a poslední čtvrtá vlna veder skončila až 1. září. Jedná se o jedinou událost, jejíž část se vyskytla mimo klimatologické letní období trvající od začátku června do konce srpna (viz tabulka níže).

 

Tabulka charakteristik jednotlivých horkých vln.

Extremita: součet všech kladných odchylek od 90% kvantilu z jejich letního rozdělení ve střední Evropě po celou dobu trvání vlny veder, vážený počtem uzlových (gridových) bodů ve střední Evropě.

Délka: počet dní, po které vlna veder trvala.

Intenzita: největší zaznamenaná odchylka denní maximální teploty vzduchu od 90% kvantilu během vlny veder.

Plošné pokrytí: míra zasaženého území vlnou veder ve střední Evropě.

 

Metodika:

Data pro analýzu byly čerpány z databáze E-OBS. Za vlnu veder je pro potřeby této databáze považováno alespoň třídenní období po sobě jdoucích horkých dní. Horký den nastává, pokud průměr odchylek denní maximální teploty vzduchu od 90% kvantilu z jejího letního rozdělení je ve střední Evropě kladný. 90% kvantil je počítán pro období 1981–2010 a střední Evropa je definována na základě obrázku níže.

Vymezení střední Evropy a 90% kvantil maximální denní teploty vzduchu z jejího letního rozdělení.