Vlny veder

 

Vlny veder (horké vlny, anglicky heat waves) jsou několikadenní události spjaté s abnormálně horkým počasím v létě. Tyto události mají závažné dopady na přírodní prostředí i lidskou společnost, mezi které patří zvýšená nemocnost a úmrtnost, stres pro hospodářská i volně žijící zvířata, poškození zemědělských plodin, šíření škůdců a nadměrná spotřeba elektrické energie pro potřeby chlazení. Například během extrémně horkého léta v roce 2003 ve Francii bylo zaznamenáno desetitisíce úmrtí z horka, snížené výnosy zemědělských plodin, nižší produktivita rostlin a rekordní ústup ledovců v Alpách. Výskyt vln veder může mít na svědomí:

 

1) Příliv velmi teplého vzduchu z jižního či východního směru

2) Prohřívání zemského povrchu slunečním zářením za jasných dnů

3) Nedostatek vody v krajině a s ním související snížený ochlazovací efekt výparu

 

Přičemž nejsilnější vlny veder jsou většinou způsobeny dlouhotrvajícím společným působením těchto tří faktorů.

 

Proměnlivost vln veder:

Nárůst extremity vln veder je jedním z projevů současné globální změny klimatu. Z pohledu sezonní extremity těchto událostí lze jako nejvýraznější ve střední Evropě považovat roky 1994, 2003, 2006, 2013 a 2015. Zvláště rok 2015 výrazně převyšuje ostatní (viz obrázek níže).

 

Sezonní extremity vlny veder ve střední Evropě v období 1950–2016.

Sezonní extremity vln veder ve střední Evropě v období 1950–2016 (sloupce). Černá čára značí pětiletý klouzavý průměr.

 

V tomto roce byly zaznamenány čtyři vlny veder. Nejdelší z nich trvala 13 dní v období od 3. srpna do 15. srpna a poslední čtvrtá vlna veder skončila až 1. září. Jedná se o jedinou událost, jejíž část se vyskytla mimo klimatologické letní období trvající od začátku června do konce srpna (viz tabulka níže).

 

Tabulka charakteristik jednotlivých horkých vln.

rok

období

extremita [°C]

délka [dny]

intenzita [°C]

plošné pokrytí [%]

teplotní odchylky

tlakové pole

výška hladiny 500 hPa

1952

1.7. - 5.7.

10.9

5

8.0

77

     

1952

12.8. - 15.8.

11.2

4

7.0

82

     

1957

4.7. - 8.7.

17.1

5

8.6

68

     

1959

9.7. - 12.7.

12.0

4

8.7

93

     

1963

23.7. - 25.7.

6.1

3

7.3

73

     

1963

2.8. - 4.8.

7.3

3

6.6

51

     

1964

18.7. - 21.7.

5.7

4

6.0

37

     

1969

24.7. - 28.7.

5.7

5

5.0

60

     

1972

17.7. - 21.7.

4.0

5

4.4

52

     

1974

15.8. - 17.8.

7.4

3

5.8

76

     

1976

16.7. - 19.7.

7.8

4

6.8

70

     

1982

3.7. - 5.7.

2.8

3

4.5

46

     

1983

17.7. - 19.7.

4.5

3

5.1

36

     

1983

26.7. - 28.7.

8.5

3

9.3

50

     

1984

10.7. - 12.7.

6.4

3

7.4

36

     

1992

30.7. - 3.8.

6.2

5

4.7

47

     

1992

6.8. - 10.8.

16.8

5

9.1

97

     

1994

26.6. - 29.6.

6.7

4

5.2

72

     

1994

22.7. - 6.8.

41.5

16

8.0

100

1995

9.7. - 11.7.

4.2

3

4.9

46

     

2000

6.6. - 8.6.

8.8

3

7.0

54

     

2002

18.6. - 20.6.

5.1

3

7.8

42

     

2003

20.7. - 22.7.

4.6

3

6.8

27

     

2003

2.8. - 10.8.

18.7

9

8.4

78

     

2003

12.8. - 14.8.

9.2

3

8.9

39

     

2006

11.7. - 13.7.

3.3

3

4.5

48

     

2006

18.7. - 28.7.

27.0

11

8.1

100

2007

14.7. - 17.7.

12.6

4

8.3

100

     

2010

9.7. - 17.8.

20.2

9

7.8

100

     

2011

22.8. - 24.8.

4.9

3

5.9

52

     

2012

19.8. - 21.8.

8.9

3

8.7

61

     

2013

18.6. - 20.6.

8.0

3

6.0

75

     

2013

26.7. - 28.7.

9.8

3

7.7

76

     

2013

2.8. - 8.8.

17.5

7

8.3

61

     

2014

8.6. - 10.6.

6.0

3

6.0

69

     

2015

2.7. - 7.7.

17.1

6

8.9

97

     

2015

17.7. - 19.7.

7.3

3

7.0

59

     

2015

3.8. - 15.8.

40.1

13

9.5

93

2015

30.8. - 1.9.

9.9

3

6.8

74

     

2016

23.6. - 25.6.

6.2

3

5.3

53

     

2016

26.8. - 28.8.

4.5

3

6.9

46

     
Extremita: součet všech kladných odchylek od 90% kvantilu z jejich letního rozdělení ve střední Evropě po celou dobu trvání vlny veder, vážený počtem uzlových (gridových) bodů ve střední Evropě.
Délka: počet dní, po které vlna veder trvala.
Intenzita: největší zaznamenaná odchylka denní maximální teploty vzduchu od 90% kvantilu během vlny veder.
Plošné pokrytí: míra zasaženého území vlnou veder ve střední Evropě.

 

Metodika:

Data pro analýzu byly čerpány z databáze E-OBS. Za vlnu veder je pro potřeby této databáze považováno alespoň třídenní období po sobě jdoucích horkých dní. Horký den nastává, pokud průměr odchylek denní maximální teploty vzduchu od 90% kvantilu z jejího letního rozdělení je ve střední Evropě kladný. 90% kvantil je počítán pro období 1981–2010 a střední Evropa je definována na základě obrázku níže.

Vymezení střední Evropy a 90% kvantil maximální denní teploty vzduchu z jejího letního rozdělení.