Zpráva Světové meteorologické organizace o stavu globálního klimatu v roce 2017

28/04/2018

31c-WMO.png

přehled nejvýznamnějších klimatických změn a jejich dopadů v roce 2017

Na konci března vydala Světová meteorologická organizace (WMO) ve spolupráci s národními meteorologickými službami a odborníky na výzkum klimatu a udržitelný rozvoj již 25. Zprávu o stavu globálního klimatu. Rok 2017 je ve zprávě označen za „nejdražší“ od začátku založení celosvětové sítě přístrojového měření.  Finanční náklady na obnovu regionů a zajištění zdravotní péče a dodávek potravin do oblastí postižených extrémním počasím dosáhli nejvyšších hodnot v historii moderní společnosti. Přispělo k tomu výrazné dlouhotrvající sucho ve východní Africe, neobvykle silné povodně v Indii způsobené monzuny a také extrémně vysoký výskyt hurikánů u pobřeží Střední a Severní Ameriky. Výkyvy počasí v posledních letech stále víc ovlivňují ekonomický rozvoj, dostupnost potravin a pitné vody, zdraví lidí a také migraci.

V loňském roce dosáhla globální teplota třetí nejvyšší hodnoty za celou historii měření (od roku 1880). Alarmující je ovšem skutečnost, že tentokrát k vysokým teplotám nepřispěla vysoká teplota povrchu vody v rovníkovém Pacifiku, která je typickým projevem jevu nazývaného El Niño. Koncentrace CO2 v atmosféře opět rostly, za posledních 25 let se zvýšily z hodnoty 360 ppm (udávající počet molekul oxidu uhličitého v 1 milionu molekul čistého vzduchu) na 407 ppm v roce 2017, což se zcela vymyká obvyklým hodnotám v posledních 800 000 letech, kdy se koncentrace CO2 pohybovaly v rozmezí 180-280 ppm. Průměrná výška hladiny oceánů stoupala v období 2005-2015 rychlostí 3,5 mm/rok, nejvíc k tomu přispěla teplotní roztažnost vody (zhruba jednou třetinou), jen o trochu méně tání grónského a dalších pevninských ledovců (oba dohromady téměř polovinou). Pokračuje také acidifikace (neboli okyselení) oceánů, která vede k úbytku mikroorganismů v mořích a ke zhoršení kvality jídla, které se připravuje z mořských živočichů. Dlouhodobý úbytek mořského ledu v Arktidě byl pravděpodobně příčinou letošních extrémně vysokých únorových teplot v této oblasti a zároveň velmi nízkých teplot ve střední a jižní Evropě na konci letošní zimy.

Ve zprávě se také uvádí, že změna klimatu zvyšuje od roku 1980 počet onemocnění a úmrtí způsobených vysokými teplotami. Podle světové zdravotnické organizace žije v současnosti zhruba 30% světové populace v oblastech, kde je každoročně nejméně 20 dní s extrémně vysokými teplotami. Teploty také zvyšují úmrtnost způsobenou epidemiemi, konkrétně např. šířením viru Zika.