VLNA VEDER V POLOVINĚ ZÁŘÍ, JE TO VŮBEC NORMÁLNÍ?
15/09/2020
Právě si užíváme letního počasí, kdy teploty odpoledne překračují hranici 30 °C. Září 2020 bylo až na své první dny velmi teplé, už ve čtvrtek nás ale příroda vrátí do reality výrazným ochlazením. Jak ale nahlížet na tak vysoké teploty v polovině září? Je tohle projev změny klimatu? Nebo takto vysoké teploty v druhé polovině září nejsou zas tak výjimečné, jak se nám snaží média namluvit?
Teploty za posledních 50 let zaznamenané na meteorologické stanici v areálu ÚFA na Spořilově ukazují, že zas tak neobvyklé to není. I v minulých letech teploty překonaly hranici tropického dne, konkrétně 29 krát. Což představuje 4 % všech dní od 15. do 30.9 v období 1971-2019.
Pro lepší představu slouží Obr. 1, kde na grafu vidíme nejvyšší denní teploty v jednotlivých dnech dosažené v letech 1971-2019. Téměř každý zářijový den byl během období měření aspoň jednou tropický. Přitom tyto extrémy byly dosahovány už v 90. letech minulého století (maxima z let 1990, 1992, dokonce 3.9. bylo maximum v roce 1983 a 4.9. v roce 1973). Vůbec nejvyšší teplota 34,8 °C v druhé polovině září byla dosažena v 17. 9. 2015. Ale pozor, tentýž den byla ranní teplota pouze 13,3 °C, což je rozdíl více než 20 °C. Přestože náš organismus je po létě zvyklý na vysoké denní teploty, poměrně špatně se vyrovnává s velkým rozdílem teplot ráno a odpoledne. Stojí nás to spoustu energie a je to i důvod, proč je oslabena naše imunita. Proto se už v září začíná zvyšovat nemocnost i když jsou dny ještě teplé a slunečné.
Obr. 1 Maximální teploty naměřené na stanici Praha-Spořilov, hodnoty z roku 2020 modře, černé tečky v horní polovině grafu zobrazují teplotní maxima dosažená na stanici Praha Spořilov v jednotlivých dnech během období 1971-2019
Proč teploty dosahují tak extrémních hodnot? Obvykle to je způsobeno kombinací slunečného počasí a přítomností teplého vzduchu, který se k nám prouděním dostane ze Středomoří či Afriky, tedy z oblastí kde jsou takové teploty na sklonku léta zcela normální. Směr proudění je určován rozložením tlaku ve volné atmosféře (za tu se považují výšky kolem 5 km nad zemským povrchem, kde už proudění neovlivňují vysoké hory), po našem atmosférickou cirkulací. Vzájemná poloha tlakových útvarů v těchto dnech (Obr. 2) způsobuje, že teplý vzduch z Afriky putoval přes Španělsko do střední Evropy, kde nějakou dobu setrvává a díky bezoblačné obloze se v odpoledních hodinách ještě dál ohřívá.
Obr. 2 Rozložení tlakových útvarů v hladině 500 hPa (volná atmosféra) černě, přízemního tlaku vzduchu bíle a teploty vzduchu ve spodních 5 km barevně. T – střed tlakové níže, H střed tlakové výše.
Jak ale pociťujeme ráno, pro minimální teploty platí opačné pravidlo. Při jasné obloze klesají často i pod 10 °C. Výskyt tropické noci, kdy teplota ani v noci neklesne pod 20 °C (jak o něm mluvila jistá nejmenovaná pracovnice Meteopressu) je v těchto dnech téměř nemožný. Podle našich záznamů z posledních 50 let se ani v Praze na Spořilově nevyskytla v září žádná tropická noc, Obr. 3.
Obr. 3 Minimální teploty naměřené na stanici Praha-Spořilov, hodnoty z roku 2020 modře, černě absolutně nejvyšší a nejnižší hodnoty za období 1971-2019. Hodnota z letošního 26.8 je chyba měření, kdy došlo k výpadku během nočních a ranních hodin.
Znovu se ale podívejme na úvodní graf. Úplně stejně často jako tropické dny se v září vyskytují i velmi chladné dny, kdy odpolední maxima nevystoupí ani k 10 °C. O čem to svědčí? O velké variabilitě teplot v září a tedy i velké nejistotě. Nejistotě jak předpovědí na dobu delší než 7 dní tak také odhadů jak budou teploty v tomto měsíci vypadat v budoucnu a jak se změní v souvislosti se změnou klimatu.
L.P.