Setkání Evropské meteorologické společnosti 2019 v dánské Kodani

23/09/2019

V druhém zářijovém týdnu jsme měli možnost se opět zúčastnit konference Evropské meteorologické společnosti (EMS). Konala se již po dvacáté tentokrát v Dánsku a sjelo se na ní 846 účastníků z 50 zemí. Konferenci hostila Dánská technická univerzita v Lyngby ležící jen 10 km od centra Kodaně. Téma letošního setkání znělo „Arktida: nové příležitosti pro předpověď počasí, výzkum mořského ledu, studování klimatu a pro spolupráci meteorologických služeb“. Alespoň tak bych to volně přeložila já podle témat, která se nejčastěji objevovala na přednáškách i v diskusích.

Téma nebylo vybráno náhodně. Dánsko, pod jehož správu spadá největší světový a trvale zaledněný ostrov Grónsko, nashromáždilo za poslední desetiletí kvalitní měření z této oblasti a díky svým zkušenostem z této nevlídné oblasti iniciovalo spolupráci Skandinávských států vedoucí k detailnějšímu monitoringu Arktidy. Jak se ovšem ukazuje, ani v dnešní době není jednoduché měřit v oblastech, kde polární noc trvá mnoho měsíců. Pozemní stanice často podlehnou nízkým teplotám a silnému větru, do nevlídných oblastí bez slunečního svitu se žádnému člověku nechce a letecká doprava je velmi nákladná a kvůli nejistému počasí i značně nebezpečná. Zlepšení nepřinesly ani přístroje umístěné na polárních družicích, neboť bez slunečních paprsků mají jen omezené možnosti měření a často nedokáží proniknout pod vrstvu nízké inverzní oblačnosti, která se nad Arktidou vyskytuje velmi často. Popis atmosféry a jejích interakcí s mořským ledem a vodou je zejména v polární zimě velmi obtížný. Předpovědi počasí stále nejsou dostatečně spolehlivé a způsoby, jakými polární oblasti ovlivňují počasí v nižších zeměpisných šířkách, nejsou zdaleka prozkoumané a vysvětlené. Navíc se ukazuje, že počasí nad Evropou a severní Amerikou je mnohem víc ovlivňované podmínkami nad Arktidou než situací v subtropech a tropech, jak se doposud předpokládalo.  Dokládá to i situace z konce února v roce 2018, kdy se nad Arktidou výrazně oteplilo a u nás přišlo naopak nečekané ochlazení. Bude to takhle ale vždy? Princip této vazby není dosud odhalen a před vědci stojí nové výzvy, které ovšem ani s moderní technikou nebude jednoduché splnit.

Obr. Teploty v únoru 2018 v Praze-Klementinu. Zobrazeny jsou maximální a minimální denní teploty, šedé čáry zobrazují dlouhodobé průměry pro dané dny.

 

Atmosféra konference byla s ohledem na její dvacáté výročí trochu slavnostnější. Kromě obvyklých cen EMS pro mladé a nadějné vědce byla také předána Silver Medal (ocenění každoročně udělované EMS za významné zásluhy v oblasti meteorologie). Jejím držitelem se stal Gerald Fleming, irský meteorolog, který se od prognostika na letišti přes vedoucího v televizním týmu pro předpověď počasí vypracoval až na nejvyšší pozice ve Světové meteorologické organizaci a zasadil se o mnohá vylepšení v komunikaci mezi poskytovateli meteorologických služeb a jejich uživateli. Předsedá mimo jiné Expertnímu týmu světové meteorologické organizace  pro medializaci a Programové skupině pro šíření informací z veřejných meteorologických služeb.

L.P.