Klimatická neutralita

28/04/2020

51c-klima-neutral.jpg

Podle Světové meteorologické organizace bylo období posledních 5 let (2015-2019) o 1,1 °C teplejší, než předindustriální období 1850-1900. Rok 2019 byl druhý nejteplejší v historii meteorologických pozorování od roku 1880. Vůbec nejteplejším rokem byl rok 2016, jehož teplotu ale ovlivnil velmi silný jev El Niño. Důvodem, proč se globální teplota rychle zvyšuje je prudké zvyšování koncentrace skleníkových plynů. 

V roce 2015 byla sepsána Pařížská dohoda k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, ve které se státy světa domluvily, že globální nárůst teplot udrží výrazně pod hranicí 2°C (čl. 2 Pařížské dohody). Česká republika tuto smlouvu ratifikovala v listopadu 2017.

Aby byly dodrženy závazky vyplývající z Pařížské dohody, tak se lídři Evropské Unie v prosinci 2019 v Bruselu dohodli na dosažení  klimatické neutrality do roku 2050. Evropa by se tak stala v polovině století první plně dekarbonizovanou ekonomikou na světě. Jediné Polsko, které je nejvíce závislé na těžbě uhlí, má z toto časového cíle výjimku. Česká republika a Maďarsko souhlasili až po ujištění, že jaderná energie bude zahrnuta ve finálním mixu energií.

Klimatická neutralita znamená docílení rovnováhy mezi vyprodukovanými emisemi skleníkových plynů lidskou činností a jejich odstraňováním (spotřebováním) z atmosféry. Uhlíkové neutrality lze dosáhnout dvěma typy opatření: (i) snižováním emisí CO2 a (ii) odčerpáváním CO2 z atmosféry. Praktická politika bude muset používat obojí. Různé skleníkové plyny se liší účinností (tzv. potenciálem globálního oteplování). Tuna metanu má čtyřiatřicetinásobně větší účinek než tuna oxidu uhličitého. Proto se emise vždy přepočítávají na tzv. CO2 ekvivalent (CO2eq).

Česká republika v roce 2017 (za rok 2018 ani 2019 data ještě nejsou dostupná) vypustila do atmosféry 130 miliónů tun CO2eq, což odpovídá 2,9 % emisí celé Evropské Unie. Nejvíce se na emisích skleníkových plynů podílí energetika (41,5%). Tepelné elektrárny spalující uhlí u nás produkují 60 % energie, z obnovitelných zdrojů pochází pouze 6% energií. Další velký emitent skleníkových plynů je průmysl. Průmyslové procesy spolu se spalováním fosilních paliv v průmyslu se podílí 19% na celkových emisích skleníkových plynů. ČR má vysoký podíl průmyslu. Podíl průmyslu na HDP v ČR činí 32 % (evropský průměr je 20 %). Na třetím místě jsou emise z dopravy (téměř 15%).

emise_sektory_CRII.png

obr: Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO2 ekvivalentu) v ČR za jeden rok v jednotlivých sektorech lidské činnosti.

Abychom dosáhli klimatické neutrality bude potřeba do roku 2050 zásadně změnit národní energetický mix – uhelné elektrárny nahradit jadernými a z velké části přejít na obnovitelné zdroje energie (solární, větné, vodní  nebo na spalování biomasy). V dopravě se bude postupně přecházet od spalovacích motorů na jiné pohony a paliva (vodík, elektřina, etanol aj.). Další možností snižování emisí skleníkových plynů je snižování energetické náročnosti budov (zateplování, výměna zdroje vytápění apod.) nebo změny v odpadovém hospodářství, např. transformace na cirkulární ekonomiku.

Průmysl, zejména výroba oceli nebo cementu, má jen omezené možnosti, jak snížit svoje emise. Proto se bude potřeba zaměřit také na možnosti odstraňování skleníkových plynů z atmosféry. Lepším hospodařením s lesy a půdou (tzv. LULUCF) lze část CO2 z atmosféry odstranit. Nevyužívanou zemědělskou půdu lze zalesnit nebo cílenými opatřeními  v zemědělství lze část emisí CO2 poutat v orné půdě. Ale současná kůrovcová kalamita je naopak zdrojem CO2.

Jak je vidět, pouhé změny v zemědělství a lesnictví nebudou stačit na vykompenzování emisí skleníkových plynů. Budeme muset investovat do technologií na zachytávání, ukládání či opětovné použití CO2 (tzv. technologie CCS - carbon capture and storage, CCU – carbon capture and use). Bohužel, tyto technologie jsou zatím v plenkách.

Klimatická neutralita není nereálná, ale vše závisí na výši investic. Evropská investiční banka (EIB) přislíbila v období 2021 až 2030 podpořit investice v rozsahu jednoho bilionu EUR do opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti. V současnosti, kdy svět i Evropa bojují s novým typem koronaviru, se boj proti klimatické změně přesouvá na druhou kolej. Důsledkem koronavirové pandemie je znatelný pokles emisí skleníkových plynů v Česku, Evropě i na celém světě. Tento důsledek koronakrize lze využít jako příležitost k nastoupení na trajektorii vedoucí ke klimatické neutralitě. Jen budoucnost ukáže, zda a za jakou cenu jsme schopni klimatické neutrality dosáhnout.

R.B.

 Zdroje:

Cirkulární Česko

Národní inventarizační systém

Pařížská dohoda

WMO: 2019-second hottest year

Závěry zasedání Evropské rady, 12. prosince 2019