Jak jsou spolehlivé předpovědi počasí v mobilních aplikacích

30/04/2021

Snad každý, kdo má chytrý telefon, využívá aplikaci zobrazující předpověď počasí. Je až překvapivé, kolik z nás těmto předpovědím skoro slepě důvěřuje. Možná je to dáno tím, že každý z nás používá jen jednu aplikaci. Kdyby jich totiž měl víc, brzy by zjistil, že  předpovědi se často liší. Proč to tak je, do jaké míry se předpovědím dá věřit a kde se tyto předpovědi berou? Jak to, že znají předpověď na jednotlivé hodiny téměř pro každé místo na Zemi, zatímco našim meteorologům často nevyjde předpovědět ani pro větší města či okresy? Na to se pokusím odpovědět v následujících odstavcích.

Už nejméně 30 let se pro předpověď počasí používají tzv. numerické předpovědní modely (NWP z angl. Numerical weather prediction models). Zpočátku sloužily jen jako doplněk k materiálům, ze  kterých se předpověď sestavovala. Největší váhu v té době měla analýzy synoptické mapy (Obr. 1), tedy rozbor rozložení tlakových útvarů v hladině přízemního tlaku vzduchu i ve volné atmosféře a také rozložení teploty v hladině cca 1,5 km. Tyto analýzy si pracovníci prognostických oddělení malovali ručně, čímž získali komplexní přehled o počasí nad celou Evropou i částí Severního Atlantiku a jasně si uvědomili, kde leží teplotní rozhraní, jakým směrem a jak rychle se pohybuje a jaké projevy počasí jsou s frontou na konkrétních stanicích pozorovány. Tento přístup byl poměrně zdlouhavý a založený na letitých zkušenostech prognostiků. Přesnost předpovědi se však už tehdy blížila té dnešní. Možná také protože, že atmosféra se chovala relativně předvídatelně a nebylo tolik extrémů v podobě přívalových srážek jako v současnosti.  Postupné zdokonalování numerických předpovědních modelů (které zpočátku nebyly příliš přesné a měli velmi hrubé prostorové rozlišení s krokem stovek km) a tlak na pracovníky prognóz, aby vydávaly specializované předpovědi pro různé odběratele a pro konkrétní lokality, vedl k masivnějšímu používání výstupů NWP.

Obr. 1 Synoptická mapa zobrazující rozložení přízemního tlaku vzduchu a počasí na jednotlivých pozemních stanicích ze 14.12.1886

Výstupy NWP používají národní předpovědní sužby od doby jejich prvního zavedení a počítání. Nicméně prognostici doposud využívají z NWP zejména předpověď výškových polí neboli to, co se bude dít ve volné atmosféře. To je totiž ten faktor určující množství oblačnosti, srážek a kupodivu i teploty při zemi. Díky svému vzdělání a zkušenostem pak prognostici velmi dobře dovedou z těchto výškových polí a z informací o počasí v okolních státech předpovědět jak bude u nás. V předpovědích pro jednotlivé kraje dost podrobně a přesně, s ohledem na specifika krajiny (např. orografií podpořené nebo naopak zmenšená oblačnost a srážky, výskyt ranních mlh či přízemních mrazíků, efekty způsobené tepelným ostrovem města) předpověď sestavit. 

S rozšířením mobilních telefonů má ovšem přístup k informacím z předpovědních mobilů každý. Ať už je vaše aplikace placená nebo zdarma, jedná se o výpočet parametrů atmosféry interpolovaný do místa, které jste si zvolili. Žádná zkušená osoba se nedívá na to, zda a jak předpověď „sedí“ a zda na tom konkrétním místě není něco výjimečného, co by se při předpovědi mělo brát v úvahu. Nejproblematičtější je předpověď srážek. Ty jsou obecně nejvíc časově a prostorově proměnlivé, často jen velmi lokální. Pro předpověď srážek na několik následujících hodin se používají velmi podrobné a propracované programy a ani jejich spolehlivost není 100%. Tyto programy však do mobilních aplikací zahrnuty nejsou.

Pozorný čtenář už nyní chápe, proč nelze plně důvěřovat předpovědím, které jsou nám dostupné a často i samovolně instalované do našich mobilních zařízení. Přistupujme k nim tedy kriticky a používejme své vlastní zkušenosti. Naučme se tak trochu „číst“ z přírody, jako to dělali naši předci, a možná nebudeme zaskočeni, až předpověď nevyjde. Vyplatí se také během dne sledovat Radarové snímky, ale o tom zase někdy příště.

A kdybyste si chtěli přeci jen nainstalovat nějakou spolehlivou „apku“, tak mezi vítěze soutěže Světové meteorologické organizace (WMO) o nejužitečnější a nejpřehlednější aplikaci patří například MeteoSwiss (obr. 2) a Yr (Obr. 3). Já ovšem doporučuji ALADINa (Obr. 4), protože je „náš“ a zná aspoň některá specifika české  kotliny i pohraničních hor (i když zrovna letošní březnové mlhy v Polabí předpovědět nedokázal). Více o soutěži na https://ppe-openplatform.wmo.int/en/awards2020

 

Obr. 2 Mobilní aplikace vyvinutá národní meteorologickou sužbou Meteo Swiss

 

Obr. 3 Mobilní aplikace vyvinutá národní meteorologickou službou ve Norsku, několik let již ale pro naše území neaktualizovaná (specializují se zejména na své území a okolní moře)

 

Obr. 4 Mobilní aplikace ALADIN vyvinutá pro ČR

 L.P.