OZNÓVÁ DÍRA – zatím není důvod k oslavám

09/11/2018

Ozón, který se vyskytuje ve stratosféře zhruba ve výšce mezi 20 a 50 km nad povrchem Země, pohlcuje ultrafialové záření přicházející od Slunce. Toto záření je pro rostliny a živočichy smrtelné. Bez ozónové vrstvy by život na naší Zemi nebyl možný, alespoň ne ve formě jakou známe nyní.

V prvním listopadovém týdnu vydala Organizace spojených národů Zprávu o stavu ozónové vrstvy v roce 2018. Proč právě nyní? Ozón, což je molekula skládající se ze tří atomů kyslíku, se tvoří za pomocí slunečního záření. K jeho rozkladu zpět na dvouatomové molekuly O₂ dochází neustále. Když slunce nesvítí, tedy v noci a za polárními kruhy v době polární noci, ozón se rozkládá. Nejméně je ho v polárních oblastech na konci zimy.  Ozónová díra byla poprvé zjištěna nad Antarktidou, kde se koncentrace ozónu měří nejdelší dobu, už od poloviny minulého století. A tam je právě nyní jaro. Ozón se zde znovu začíná vytvářet a koncentrace roste. Z hodnot naměřených od začátku roku lze již nyní dělat závěry o stavu ozónové vrstvy v letošním roce. Letos jeho průměrná roční koncentrace neklesly pod nejnižší naměřené hodnoty a dokonce se držely o 16% nad ní. To zní poměrně optimisticky.

 Obr. 1 Koncentrace ozónu nad Antarktidou v říjnu roku 2000 (vlevo) a 2018 (vpravo). Modré a fialové barvy označují nižší koncentrace.

Naši novináři si ale nepřečetli zprávu celou. V ní se totiž uvádí, že i přestože se koncentrace ozónu po podpisu Montrealského protokolu zvyšují od roku 2000 rychlostí zhruba 1-2% za rok, rychlost zvyšování se v posledních 4 letech zbrzdila. Hlavním důvodem je, že se po roce 2014 v jihovýchodní Asii zatavil pokles emisí freonů, které ozónovou vrstvu poškozují. Zatím se nepodařilo zjistit, které státy jsou za to odpovědné. I tady v Evropě se freony vypouští nekontrolovatelně do atmosféry z domácích i průmyslových zařízení, které byly vyrobené před 20 až 30 lety a nyní jim končí živostnost. Jejich chladící okruhy jsou naplněné kilogramy freonů, které unikají netěstnostmi ve vedení a při rozebírání zařízení. Účinek nyní vypouštěných plynů se projeví až za několik měsíců nebo let. Dobrá zpáva je, že vývoj stavu ozónové vrstvy umíme nyní odhadnout dokonaleji. Ta horší je, že její úplnou regeneraci můžeme očekávat až po roce 2060. Hlavním poselstvím Zprávy tedy není lidi uklidňovat, že vše pokračuje podle plánu a není čeho se obávat. Naopak je potřeba důsledně dodržovat a vymáhat dodržování dohody o nevypouštění freonů a samozřejmě monitorovat stav ozónové vrstvy. 

Obr. 2 Změny koncentrace ozónu, modrá čára zobrazuje průměrné roční hodnoty ozónu nad Antarktidou, žluté body hodnoty v říjnu v jednotlivých letech 

L.P.