Deštné pralesy, plíce naší planety?
01/11/2017
V minulosti se tohoto termínu používalo v kladném smyslu, pralesy skutečně v minulosti udržovaly rovnováhu mezi množstvím kyslíku a oxidu uhličitého v atmosféře. V dávné minulosti dokonce byly hlavním zdrojem kyslíku a také díky nim se jeho koncentrace v troposféře ustálila okolo 8%. Navíc pro růst stromů a dalších zelených rostlin spotřebovaly větší množství oxidu uhličitého (CO2) než kolik samy vyprodukovaly během dýchání, na hnilobné procesy a při požárech. Odčerpávaly tedy z atmosféry část jednoho z nejvýznamnějších skleníkových plynů, čímž zpomalovaly nárůst globální teploty. Nejprestižnější vědecký časopis Science nyní publikoval článek, který však ukazuje, že pralesy se stávají v posledních desetiletích skutečnými plícemi. Spotřebovávají víc kyslíku, než dokáží vyprodukovat a hlavně produkují značné množství CO2. Největší změny v produkci tohoto skleníkového plynu v období 2003-2014 byly zaznamenány v rovníkových oblastech Jižní Ameriky. Vinou je špatný zdravotní stav lesů způsobený selektivním kácením, nemocemi a požáry. Redukce biomasy dosahuje v některých místech až 75% oproti původnímu stavu. Pro satelity je však obtížné tyto změny monitorovat (na rozdíl od plošného kácení), protože koruny stromů mohou při pohledu shora vypadat nedotčené. Tato studie ukazuje význam ochrany tropických pralesů a poskytuje vodítko, jak snížit efektivně emise CO2 v blízké budoucnosti – jednoduše revitalizací těchto pralesů.
http://science.sciencemag.org/content/early/2017/09/27/science.aam5962
F1.large – bilance CO2 ve vybraných lokalitách v deštných pralesech na jednotlivých kontinentech. Zelená barva značí lokální spotřebu CO2 a jeho ukládání do biomasy, červená barva jeho uvolňování do vzduchu. Stupnice nad barevnou škálou značí roční průměrné hodnoty v megagramech na jeden hektar, stupnice pod škálou celkovou bilanci za sledované období 2003-2014. Měření byla prováděna v blízkosti zemského povrchu, nikoliv ve volné atmosféře.
F3.large – změny koncentrací CO2 v jednotlivých letech a lokalitách, modrá čára značí výslednou změnu (rozdíl mezi nárůstem – červeně a úbytkem – zeleně).
L.P.